Jaká forma podnikání je pro vás ta pravá?

Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je v České republice jednou z nejrozšířenějších forem podnikání. Jedná se o podnikání fyzické osoby, která je zapsána v Živnostenském rejstříku. Živnostník ručí za své závazky celým svým majetkem. Existují dva typy živností: ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se dále dělí na volné, řemeslné a vázané. Pro jejich zahájení stačí splnit podmínky provozování živnosti a podat ohlášení na živnostenský úřad. Koncesované živnosti vyžadují kromě splnění všeobecných a zvláštních podmínek i udělení koncese státním orgánem. Mezi výhody živnostenského podnikání patří relativně snadné založení a minimální administrativní zátěž. Živnostníci si sami organizují čas a rozhodují o chodu svého podnikání. Na druhou stranu nesou plnou odpovědnost za případné neúspěchy a ručí za závazky celým svým majetkem. Pro některé osoby může být nevýhodou i omezený přístup k finančním zdrojům. Živnostenské podnikání je vhodné pro jednotlivce a menší podnikatelské aktivity, kde není potřeba velký kapitál a složitá organizační struktura.

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Společnost s ručením omezeným, zkráceně s.r.o., je v České republice nejoblíbenější právní formou podnikání. Její obliba pramení z výhod, které nabízí. Zakladatelé neručí za závazky společnosti celým svým majetkem, ale pouze do výše svého vkladu. Minimální výše základního kapitálu je symbolická 1 Kč. Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, to znamená, že pro její vznik je potřeba vložit základní kapitál. Založit ji může jedna nebo více osob, a to jak fyzických, tak i právnických.

S.r.o. je flexibilní forma podnikání, která se hodí pro malé a střední podniky z nejrůznějších odvětví. Nabízí poměrně jednoduchou administrativu a zároveň dostatečnou ochranu majetku společníků. Mezi nevýhody patří povinnost vést účetnictví a povinný audit ve vybraných případech.

Výběr vhodné právní formy podnikání je zásadním rozhodnutím, které ovlivní fungování firmy po celou dobu její existence. Kromě s.r.o. existují i další formy, jako je živnostenské podnikání, akciová společnost nebo veřejná obchodní společnost. Každá z těchto forem má svá specifika a je vhodná pro jiný typ podnikání. Před finálním rozhodnutím je vhodné zvážit všechny faktory a poradit se s odborníkem.

Akciová společnost (a.s.)

Akciová společnost (a.s.) je v České republice jednou z nejrozšířenějších forem obchodních společností. Její obliba pramení především z možnosti shromáždit značný kapitál od velkého počtu investorů, a to vydáváním akcií. Akcionáři, tedy vlastníci akcií, se podílejí na řízení společnosti prostřednictvím valné hromady, nejvyššího orgánu a.s. Ručení akcionářů je omezené, zodpovídají pouze do výše svého vkladu, což je pro investory lákavé. Založení a.s. je oproti jiným formám podnikání administrativně náročnější a vyžaduje základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč, resp. 800 000 Kč u a.s. se zakladatelskými vklady. A.s. se hodí pro střední a velké podniky s ambicemi dalšího růstu a rozvoje. Mezi hlavní výhody patří omezené ručení akcionářů, snadnější přístup k financování a možnost vstupu na kapitálový trh. Nevýhodami pak mohou být administrativní náročnost, dvojí zdanění zisku (na úrovni společnosti a akcionáře) a riziko ztráty kontroly nad společností ze strany původních zakladatelů.

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je v České republice jednou z nejstarších forem podnikání. Jde o sdružení dvou a více osob, které se rozhodly spojit své síly, znalosti a kapitál za účelem dosažení zisku. Na rozdíl od společností s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciových společností (a.s.) se u v.o.s. nezakládá základní kapitál. To s sebou nese jak výhody, tak nevýhody.

Hlavní výhodou v.o.s. je její jednoduchost a minimální byrokracie. Založení probíhá sepsáním společenské smlouvy a zápisem do obchodního rejstříku. Další výhodou je daňová optimalizace, jelikož v.o.s. sama o sobě daň z příjmů neplatí. Daňové povinnosti si nesou společníci individuálně.

Nevýhodou v.o.s. je ručení společníků za závazky společnosti. A to nejen do výše svého vkladu, ale celým svým majetkem. To může být pro některé podnikatele rizikové. Další nevýhodou může být složitější rozhodování, jelikož je potřeba dosáhnout shody mezi všemi společníky.

V.o.s. je vhodná forma podnikání pro menší a střední podniky, kde se společníci dobře znají a důvěřují si. Typicky se s ní setkáváme u rodinných firem, svobodných povolání nebo menších obchodních společností.

V dnešní době je v.o.s. méně častou formou podnikání než s.r.o. nebo a.s., a to především kvůli riziku neomezeného ručení. Přesto má své místo na trhu a pro některé podnikatele může být stále tou správnou volbou.

Komanditní společnost (k.s.)

Komanditní společnost (k.s.) je specifickou formou obchodní společnosti, která kombinuje prvky osobního a kapitálového charakteru. V praxi to znamená, že v rámci k.s. vystupují dva typy společníků: komplementáři a komanditisté.

Formy podnikání	Administrativní náročnost	Ručení za závazky	Daňové zatížení
Živnostenské podnikání (OSVČ)	Nízká	Neomezené celým majetkem	Závisí na zvoleném způsobu zdanění
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)	Střední	Omezené do výše vkladu	Daň z příjmů právnických osob

Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, a to i osobním. Jsou to tedy ti, kteří nesou největší riziko, ale zároveň mají i největší vliv na chod společnosti a podílejí se na řízení. Komanditisté naopak ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, který se zapisuje do obchodního rejstříku. Jejich odpovědnost je tedy omezená a do řízení společnosti se nezapojují.

Založení k.s. vyžaduje sepsání společenské smlouvy, která musí obsahovat specifické náležitosti, jako je určení komplementářů a komanditistů, výše vkladů a rozdělení zisku a ztráty. Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Komanditní společnost je vhodnou volbou pro podnikatele, kteří hledají kapitál od investorů, ale zároveň si chtějí zachovat kontrolu nad chodem firmy. Vzhledem k neomezenému ručení komplementářů je však nutné zvážit všechna rizika a pečlivě vybírat obchodní partnery.

Družstvo

Družstvo je specifickou formou podnikání, která v sobě spojuje prvky podnikání i spolupráce. Základní myšlenkou je spojení sil a prostředků více osob za účelem dosažení společného cíle, kterým může být například podnikání, zajištění bydlení nebo poskytování služeb.

Založení družstva vyžaduje minimálně dva členy a řídí se zákonem o obchodních korporacích. Členové družstva ručí za závazky družstva pouze do výše svého nesplaceného členského vkladu. To je významná výhoda oproti například veřejné obchodní společnosti, kde společníci ručí za závazky celým svým majetkem.

Družstvo je řízeno volenými orgány, kterými jsou členská schůze a představenstvo. Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva a schvaluje například stanovy, volí a odvolává členy představenstva a rozhoduje o rozdělení zisku. Představenstvo je statutárním orgánem a řídí činnost družstva v souladu se stanovami a rozhodnutími členské schůze.

V České republice existuje dlouhá tradice družstevnictví, a to zejména v oblasti zemědělství, bydlení a spotřebního družstevnictví. V posledních letech se družstva stávají populární i v oblasti sociálního podnikání a sdílené ekonomiky.